Jitřenka na horách 1
Zápis pro vás sesmolil(a): Lída a Majda
Datum akce: 25.01.2013 - 27.01.2013
A jak to tam vypadalo?
Jak akci, které se zúčastnila vlčata, Stonožky (skautky) a Molpidi ( RS a RG) viděli oči pěšáka, neboli člověka jezdícího na pekáči, pytli nebo jen tak, válejícího se ve sněhu.

V pátek 25.1.2013 jsme se v hojném počtu sešli před haberskou školou, abychom společně odjeli na chatu do Velké Úpy. Nejdříve se naložila zavazadla a poté, co jsme se naskládali do autobusu jsme vyrazili vstříc novému dobrodružství.
Sotva jsme dojeli do Velké Úpy, už nás vítal náš „oblíbený kopeček“. Po vyšlapání tohoto kopce už nás čekalo jen vybalování, zatápění v kamnech a nás, Stonožky, příprava hry o poklad, kterou jsme si přichystaly pro naše malá vlčátka.
Další den jsme byli nuceni po ránu vyběhnout ven a rozcvičit se. Díkybohu, rozcvičování netrvalo příliš dlouho, takže jsme se po pár minutách směli vrátit do vytopené chaty. Dali jsme si snídani a po bodování pokojů jsme vyrazili na svah bobovat, jezdit na pytlích nebo se jen tak válet ve sněhu. Časem nám začala být zima, tak jsme se uchýlili do tepla našich pokojů. Pak jsme se ovšem museli opět vrátit ven, abychom nanosili dřevo do dřevníku. Naštěstí nám to zabralo jen chviličku. Po vydatném obědě jsme si zopakovali několik uzlů na blížící se závody v uzlování a pak nám Pirát pověděl napínavý příběh o dobytí pólu. Také nám vysvětlil, jak bude vypadat naše hra: překvapivě jsme měli dobýt Severní pól. Pirát nám popsal cestu, kterou jsme měli jít. Háček byl v tom, že jsme museli vybrat tři lidi z naší družiny, z nichž dva byli tažní psi, kteří táhli na bobech třetího. Zbytek družiny je měl doprovázet. Když jsme po hromadné přípravě a dohadování se, kdo bude ubohý tažný pes (aůůůů!!!), konečně vyrazili na cestu, tak jsme my, Stonožky, jaksi odbočily na špatnou stranu, a jelikož jsme si hned na začátku udělaly náskok, trvalo nám delší dobu, než jsme zjistily, že jedeme špatně. Bohužel už bylo trochu pozdě. Když jsme se domluvily, že se obrátíme a půjdeme zpět, už všechny šestky vlčat pól dobyly. Ale ani my jsme se nevzdávaly a stále táhly saně, dokud jsme se nedostaly k bodu, který vyznačoval Severní pól. Tam jsme měly najít hrneček se zprávou, ale nic se nám ani po mnoha minutách strávených prohrabováním sněhu najít nepodařilo. Musely jsme se potupně obrátit a dojít do chaty, kde se nám všichni posmívali a učili nás rozeznávat pravou od levé. Snědly jsme sladké překvapení a odplazily se na pokoj. Ten den jsme se ještě zúčastnily závodů v uzlování a odpovídaly na Pirátovy záludné otázky, které si pro nás připravil. Po večerce jsme se uhnízdily v pokoji a povídaly si, což se samozřejmě nelíbilo našim vedoucím. A dostaly jsme trest – vedení ranní rozcvičky. Toho se příštího dne statečně ujala Majda. Poté jsme si všichni sbalili věci, uklidili pokoje a společné prostory a odjeli do Hořic, kde si nás rozebrali naši rodiče.

Popis akce jak ho viděli oči lyžníka, neboli člověka klouzajícího se po sněhu na lyžích či prkně.

V pátek 25.1.2013 jsme se tradičně sešli před ZŠ na Habru, abychom řekli sbohem svým rodičům i přátelům a odjeli na víkendovou akci na hory do Velké Úpy. Když jsme otřeli slzy po dlouhém loučení a nakládání batohů, jsme se naautobusovali a vyrazili. Když jsme dorazili do Úpy byla už tma. Vyložili jsme všechna zavazadla a vyrazili do prudkého kopce na dlouhou a únavnou cestu na chatu, zatímco někteří vedoucí čekali na skútr, jenž nám odvezl batohy k chatě. Když jsme dorazili většina batohů už byla na místě a my se šli zabydlovávat na pokoje. Pak jme svá břicha naplnili jídlem od maminek, popřípadě hrachovkou z pytlíku do hrnečku z Penny. Když bylo dojedeno, my Stonožky jsme vlčátkům připravily šifry, které je dovedly ke sladkému pokladu, jenž byl ukryt na místě kde to příliš nevoní a dřevník to není… Protože jsme všichni byli vyčerpaní po dlouhé cestě, tak jsme si zazpívali večerku a šli spát.
Druhý den jsme my lyžnici a snowboarďáci hodili na ramena lyže a prkna a šli na svah. Sníh byl perfektní, svítíčko slunilo i když výhled nebyl zrovna velký. Když nastal čas oběda, sjeli jsme dolů k chatě a tam jsme dostali k obědu domácí hrachovku z pytlíku a jako druhý chod zapečené kuřecí maso s bramborem. Odpoledne jsme zase vyrazili na svah, ale to se k nám přidal Baterka. Pak vypnuli vlek a my sjeli zpět k chatě. Zatímco ostatní dobývali severní pól, tak jsme blbli ve sněhu. Pak nastala svačina, ke které byl tradičně všehochuťový mls a půlmuffina. Jelikož svačina byla dosti pozdní tak jsme si chvíli odpočali a pak hned začali některé z nás Stonožek, vařit večeři. Ty ostatní po nich uklízely to jako že myly nádobí a tak různě. Večeře byla jedlá. Po ní jsme hráli s Pirátem otázky a uzlovali.
Další den jsme si sbalili, všude zametli, setřeli a dokonce nám zbyl čas si zazpívat. Když nadešel ten správný čas, naložili jsme batohy na pekáče a vydali se na místo srazu s minibusem.
Cesta domů byla omnoho klidnější, protože všichni byli dosti unavení. Když jsme se radostně setkali s našimi rodiči, tak jsme se s pocitem prožitého dobrodružství rozloučili s vedoucími a byl konec této výpravy.



Pro napsání komentáře se musíte přihlásit.


Tuto akci zatím neokomentoval žádný uživatel.

Copyright © 2008 Jitrenkahorice.cz | Optimalizováno pro zapnutý monitor. | hcnet.cz