Zápis pro vás sesmolil(a): Áťa a Pirát |
Datum akce: 5.4.2014 |
A jak to tam vypadalo? |
Poslouchali spolu prastarou píseň cvrčků. Odpočívali na verandě zaječího domku nohy pod sebou, slechy na hřbetě.
Tak začíná knížka o zaječí rodině a jejich přátelích, kterou nám předala slečna v muzeu od zajíčka Šuchaje. To že je od zajíčka jsme se dozvěděli až ve Smetanových sadech po jejím otevření. Tím vlastně začalo naše putování po jeho stopách, na kterém jsme zažili spoustu dobrodružství a dozvěděli se mnoho zajímavých věcí o přírodě a zaječím životě. Tak například: Víte co je to mlíčí? Co nejvíc chutná zajícům na jaře a po čem se můžou utlouct? Čeho se zajíc nejvíc bojí? Jak utrhnout kopřivu a nespálit si přitom prsty? Co je to vzít do zaječích? Kdo bydlí v břehu u mlýna? Jak může vrbička zachránit Šuchajovi život? A co se dá všechno vyrobit z vrbových proutků? Že to nevíte? Nevadí. My medvíďata, když se nás zeptáte, vám to rádi povíme. Co dodat na závěr? Počasí nám docela přálo, moc jsme nezmokli, buřty vlastnoručně opečené byly výborné a nálada ještě lepší. Přejeme vám, aby jste také zažili podobná dobrodružství. My už se těšíme na další čtení z naši nové knížky. Postřehy Co to je v tom balíčku, asi tablet. Největší u nás žijící dravec je orl. Hele rozhlasové studio, ne tady byla asi zaječí svatba nebo diskotéka . Tady je příkop a dál už vede metro |