Zápis pro vás sesmolil(a): Áťa a Pirát |
Datum akce: 7.4.2012 |
A jak to tam vypadalo? |
Z vyprávění jedné kouzelné červené pomlázky.
Kdysi dávno o Velikonocích za mnou přišla moc smutná a uplakané slepička. „Pomlázko naše kouzelná jsem moc nešťastná…… Takto začínal příběh, který provázel naši medvědí výpravu za Velikonoční pomlázkou. A že tato naše výprava byla plná dobrodružství a úžasných zážitků, to si tedy pište. Na samém začátku jsme se pozdravili s kosími bratry, čichli k fialkám, které fialkami nebyly, důkladně jsme prozkoumali mravenčí sídliště a úspěšně překonali velice obávaný úsek přes Urkání planinu. Kupodivu jsme k tomu nepotřebovali ani Jendův dokonalý řízkový tank. Za to, víme jak na sebe ty Urkáni volají. Je to opravdu hrozný řev, při kterém běhá mráz po zádech, je jedno zda řve samec nebo samice, v obou případech vám na těle naskákají pupínky. Také jsme udělali dobrý skutek. Zachránili jsme vajíčka od nešťastné slepičky, dřív než je objevila zlá kuna. Jak se vajíčka barví, to ví asi každý, ale jak se oblékají a jak se s nimi fouká, to po dnešku víme jen my. K Velikonocům neodmyslitelně patří pomlázka a vrbové proutky, ze kterých se dají vyrobit různé hezké věci. I to jsme zvládli a zdárně odzkoušeli. Naše pomlázka je vysoká jako jeden a půl Malého ostříže a proutěné vajíčko jako chomout na malého koně. Výprava se vydařila, nezaskočilo nás ani pravé aprílové počasí se všemi svými rozmary. Krásně unavení, trochu zmrzlí a osněžení, jsme se spokojeni vrátili domů. Pomlázka se čepejří, že jí holka nevěří….. Krásné a veselé Velikonoce všem, přejí Medvíďata z Jitřenky. |
#1 | Ata | 2012-04-11 08:31:33 |