Zápis pro vás sesmolil(a): Áťa, Pirát a Havle |
Datum akce: 27.01.2012 - 29.01.2012 |
A jak to tam vypadalo? |
Je leden, zima v Hořicích už teprve teď začíná. Ovšem na Krkonoších je to o něčem jiném. Ve Velké Úpě jsou přímo hromady sněhu a palubní teploměr ukazoval neuvěřitelných -12 stupňů Celsia.
Každoroční výprava za sněhem mohla začít a taky úspěšně začala. Výstup na chatu po vyjeté cestě byl procházkou rajským sadem ve srovnání s tím, co nás čekalo na zasněžené louce a před chalupou. „Chaloupko, chaloupko k nám vchodem, k Ivanovi zády.“ To jsme si říkali, když jsme rukama a nohama odhrabovali zaváté dveře. Po odemknutí, proházení cestiček a tunelu, začal pro nás všechny víkend ve znamení sněhového dobrodružství. Pekáčovníci, tuneláři, hledači pokladů a tobogánisté se celé sobotní dopoledne klouzali, vrtali a plazili ve sněhu před chatou. Z tohoto mravenčení vznikla výborná dráha pro pekáče, vedle ní skvělý tobogán, na kterém jsme se všichni odpoledne vyřádili. Dále zde vznikla past na mamuta (Vojtu) a několik ledových jeskyní. Naše lyžníce a snowboarďačka mezitím hoblovaly Pěnkavčí vrch. Podle Havle to tam vypadalo takto: Molpidí lyžovačka. V sobotu ráno jsme se s obtížema donutili vstát a vyrazili jsme na sjezdovku. Já, Myškandy, Lenka, Zuzka a Bobina jako lyžařky, Bára jako snowboarďačka a Lenčin kluk Tomáš jako nosič a fotič. Lyžovačka byla díky súúúprovéééému sněhu a kráááásnému počasí báječná. Trochu nám, ale vadila rychlost nebo spíš pomalost vleku. Myslím, že jsme si to náramně užili a všichni jsme se v pořádku vrátili do chaty. Vaše Havle. Nejen díky krásnému počasí, ale především díky výborné atmosféře, vykutáleným hrám, jídlu a všem lidičkám co tam byli, se akce skutečně vydařila. Postřehy. „Piráte, oni jdou ven opravdu jen tak, bez ničeho.“ „Já nemůžu spát, když se svítí, já zase, když je tma.“ „Na cibulový kouř pomáhá zimní čepice a lyžařské brýle“ |