Zápis pro vás sesmolil(a): Miška |
Datum akce: 30.09.2011 - 02.10.2011 |
A jak to tam vypadalo? |
Takže dobrý den, tak Vás tady vítáme!
Naše první „Molpiďácká“ akce se konala v Krkonoších. Cestu autobusem jsme kupodivu zvládly v jak psychicky, tak i fyzicky dobrém rozpoložení (nic jsme neztratily, všechno jsme stihly a nikde nezabloudily!). Ve Špindlerově Ml. Nás čekal pán z Krnapu a odvezl nás do nedalekého kempu na pokraji města. Jelikož jsme před ostatními dorazili až s dvouhodinovým předstihem, mohly jsme si vybrat, jestli chceme spát ve stanu či tee-pee. Myslím, že si všichni myslíte, že jsme si vybraly tee-pee a byly ty největší tee-pky. Ano, máte pravdu! Odložily jsme si batohy, vytáhnuly karimatky, spacáky a večeře a po příchodu Lenky a Tomáše jsme pospolu strávili poklidný večer. Nastala noc. Zabalit až nad hlavy do spacáků a co nejvíce se zahřát. Pár stupňů nad nulou nám nedalo spát a my se od čtyř hodin převalovali z boku na bok, z boku na záda, ze zad na bok, z boku na břicho, z břicha na bok anebo z břicha na záda, jednodušeji řečeno- nikdo z nás nemohl zimou dospat a tak jsme se jen modlili, aby už bylo ráno! Jen co nám nad hlavami začal hrát Bob a Bobek všem se ulevilo. Teď už se jen omýt, najíst a dojít v čas k lanovce. Vše splněno v limitu! U lanovky na nás čekaly skautky z Vrchlabí a pochvíli dorazila Klára- naše průvodkyně z Krnapu. Lanovkou jsme vyjeli na Pláně. Zde jsme dostali igelitové tašky, rukavice a vyrazilo se. Přes boudu Na Pláni, Klínové vrchy a Stoh jsme procházeli malebnou krajinou. Na několika místech jsme se zastavili a poslechli si proč se které místo jmenuje, tak jak se jmenuje, poznávali okolní vrchy (rozeznat Ještěd a Černou horu= problém!:D) a občas se posadili, posilnili a jen tak, nenuceně, se kochali tím nádherným výhledem. Ve Špindlu jsme s naplněnými taškami seběhli kousek sjezdovky a všechny odpadky naházeli do jednoho velkého pytle. A že jich bylo! Člověk by nevěřil, co ti lidé dokážou všechno po lese rozházet! Unaveni jsme dorazili do kempu a usnuli (tedy jen někdo- ostatní hráli hru v lese). V pět hodin se celý kemp skautíků přesunul do společenské místnosti kde jsme si vyslechli zajímavou přenášku o Skorci vodním a celkově o Krnapu a na památku dostali diář, klíčenku, pravítko a nálepku s obrázky Krkonoš. Poté následoval oheň, u kterého jsme si zazpívali pár písniček a hodně nových si poslechli. A znovu nastala ta obávaná chvíle. Noc. Zuzka nasadila rukavice a čepici, ostatní teplé ponožky a honem rychle do spacáků a spát, ať tu noc zaspíme! K ránu jsme se opět budili, ale už méně- buďto jsme si začali zvykat (o čemže pochybuji) anebo nebyla taková zima. O půl šesté se nám tee-peem opět rozezněl Bob a Bobek a my svorně balili věci, vydali se na autobusové nádraží a potichu záviděli lidem kteří ještě spí, anebo jsou v teple. Cestou zpět jsme v Pace přečkali hodinovou pauzu, mezi tím nežli nám jel další autobus, u jedné ochotné paní a potom už natěšeni vyjeli do Hořic. Kupodivu se nám nic nestalo, nezabloudili jsme ani jsme nic neztratili. Výlet se nám opravdu líbil! Nové zážitky, přes den krásné počasí, zábava a čas strávený s kamarády. Co víc si přát?:) Poznatky- Ty volho, v noci je fakt brušlem rejček!!! |