Jitřenka

Vlčí cesta za tajemnými duby

Zápis pro vás sesmolil(a): Áťa a Pirát

Datum akce: 17.09.2011

A jak to tam vypadalo?

Sobotní ráno.
Sluncem zalité Hořice se pomalu probouzejí. Na autobusové nádraží se líně schází několik lidiček, kteří se rozhodli někam cestovat.
Co to, co je to za hlahol? Á jó, vlčata z Jitřenky vyrazila na tajemnou výpravu. „Piráte kam pojedeme?“
„Do Hradce nebo do Trutnova a zpátky půjdeme pěšky“. Vtipkují Pirát s Áťou.
K nástupišti přijíždí autobus. „Padáky nasadit a všichni za mnou, nastupujeme.“
Kam jsme vlastně jeli to hravě poznáte z fotografií.
Naše výprava byla rozdělena na dvě části. Těmi se prolínal jako nit společný cíl, putování po stopách hořických skautů. V místě prvního zastavení nám Pirát vyprávěl svoje zážitky, které jako skautík zažil v roce 1968-1970 na místech kde jsme právě byli.
Ve druhé části naší cesty přišla řeč a vzpomínání na již zemřelého bratra Budíka a jeho příběh o tajemném poselství Žižkových dubů. Několik generací skautů se ho marně snažilo odhalit. I sám Pirát před sedmi lety neuspěl. To nás nabudilo natolik, že jsme se vrhli na duby jako se vrhají vlci na svoji kořist. To vám bylo hledání, prodíráni se křovím, marného prohledávání všech prasklin, každého kousku trouchnivého dřeva. Po půl hodině marného hledání svitla malá naděje. „Něco jsme našli“ křičí Vojta s Masákem. Byla to dřevěná cedulka se zeleným sotva čitelným nápisem.
Zklamání, to asi není to co hledáme.
Zpátky do práce. Trpělivost růže přináší.
Možná nám pomohla náhoda nebo snad před několika lety vichřice Ema, která staré duby silně poškodila a tím vydala jejich tajemné poselství.
Už nevíme po jak dlouhé době se ozval křik Desítky. „Mám to, Piráte já to asi našel!“
Všichni jsme se kolem něho shlukli. Tep se nám zrychlil, srdíčka bušila jak o závod. „Tak už to rozbal.“ K překvapení všech, bylo to to, co všichni léta marně hledali.
Měli jsme ohromnou radost, že cíl naší cesty za tajemnými duby byl splněn a tajemné poselství předáno.

Postřehy dne.
- první zastávka byla panenka Marie (ve skutečnosti polednice)
- kdy už konečně půjdeme pěšky? (po dvou hodinách chůze)
- co mám dělat s těmi opečenými buřty (já bych je snědl)

Pro napsání komentáře se musíte přihlásit.

Tuto akci zatím neokomentoval žádný uživatel.