Jitřenka

Tábor, 14 dní na divokém západě..

Zápis pro vás sesmolil(a): Špagetka

Datum akce: 1.7.2011 - 16.7.2011

A jak to tam vypadalo?

Tak jako každý rok, i letos se náš druhý oddíl Jitřenka vydal tábořit. Cílem stejně jako vloni bylo tábořiště jilemnických skautů Valdov. Stejně jako vloni jsme jeli na 14 dní a stejně jako vloni jsme se těšili už od Vánoc. Změnou od loňska bylo snad jen počasí, které nás přece jen občas zlobilo.
Letošní tábor se proměnil na New Valdov City…Kovbojové ženou dobytek širou plání. Desperáti a muži zákona stojí tváří v tvář na zaprášené ulici. Indiánští lovci uhánějí na koni kolem stáda bizonů. Takové obrazy, důvěrně známé z knih a filmů, přijdou na mysl většině lidí, když se řekne western a divoký západ. A i tak to u nás vypadalo. Přítomný šerif, soudce se šibenicí a hřbitovem, kovbojové, saloon, post, hospital to vše podtrhovalo výsledný dojem hry. Skupiny ve Valdově City plnily různé etapové úkoly ( nošení vody poslepu, rýžování zlata, sestřelování orlích vajec, útěk před bandity) a za odměnu od bankéře získávaly dolary, za které si kupovaly materiál na stavbu svého maketového městečka. No jo, ale postavit budovu, to nemáte jen tak. Každá nová budova musela projít kolaudačním řízením vedeným městskou radou. Stejně jako dříve i u nás se ženy velmi těžko prosazovaly ,vše koordinoval šerif se soudcem a nic neprošlo bez vysvětlování, připomínek, námětů a podnětů.
Občas jsme se z našeho světa a městečka vzdálili a vyrazili na výlet. Prvním výletem byl hrad Pecka, kam jsme až nedošli a skončili těsně pod hradem na místním koupališti, myslím, že si ani nikdo nestěžoval. A druhý výlet nás zavedl do Zadní Ždírnice na tábořiště, kde mnoho let tábořil náš oddíl i celé středisko. Tady jsme si zkusili jaké je rýžování. Nerýžovali jsme zlato, nýbrž pravé české granáty a dospěly k názoru, že zlatokopové to neměli snadné.
Letní tábor je pro děti příležitostí, kde mohou prozkoumat své zkušenosti i schopnosti a také možnost, jak jít spolu zase o kousek cesty dál. Program byl postaven tak, aby děti nejen odpočívaly, hrály si a sportovaly, ale aby si z tábora odnesly neuvěřitelné zážitky, stejně jako spokojený pocit toho, že něco dokázaly a strávily část léta se svými kamarády. K táboru patří družinové dny, kdy se šestkou či družinou doháníte vše, co jste přes rok nestihli na schůzkách a junácká praxe, kdy jsme poslouchali o symbolice, naučili jsme se odlévat stopy, uvařili bylinkový čajíček či připravili táborový oheň.
Mezi další naše oblíbené aktivity patřili vodní pistolky a vodní bitky, kde platilo pouze jen jedno pravidlo, zmáčet, co největší počet lidí. A také jsme se každou noc pořádně připravovali na přepad tábora, co kdyby náhodou.
Náš tábor mě připomínal jízdu vlakem skládající se z nastupování a vystupování, naplněný nehodami, příjemnými překvapeními, radostí i smutkem. Občas jsme jeli moc rychle, občas moc pomalu, někdy jsme až téměř zastavili. Cestou k nám přistoupili jiné osoby, které se pro nás stali důležití a něco nás i naučili. Cesta byla plná výzev, fantazie, očekávání, snů, naděje. V sobotu 16. 7. jsme dojeli na konečnou stanici, odloučit se od některých přátel, se kterými jsme cestovali je bolestné a smutné, ale držíme se naděje,že přijde den, kdy zase všichni s velkým baťohem nastoupíme do vlaku a vydáme se na další cestu.
Tábor skončil, skončila další skautská kapitola a od září začneme psát novou… když jsme se loučili na nádraží, cítili jsme zvláštní pocit: bude se nám stýskat…zítra už se probudíme v posteli, nebudeme vstávat na hlídku, na rozcvičku,nebudeme jíst venku, připojíme se na počítač, zapneme televizi a na čtrnáct dní venku nám zůstanou jen vzpomínky. Vzpomínky, které až nám bude smutno, nás zahřejí a při vzpomínce na koupání na Pecce, na službu v kuchyni, na vodní bitvu, na táborovou hru, na táborovou lásku či hluboké přátelství se nám rozlije úsměv na tváři.

Za to patří poděkování těm, kterým se většinou moc neděkuje, především Pirátovi, Átě, Indy, Zuzce, Špáťovi, za jejich maximální 14 denní nasazení.

Postřehy:
Nejdřív ohrozili sluch, poté zrak (čmeláci)
Jen kamarádi
Doktorka Quinnová
Papírky pod spacák a postel
Tak určitééééééé
Proč nejdeme někdy na nějaký vlak v klidu?

Získejte nejnovější přehrávač Flash Player

Získejte nejnovější přehrávač Flash Player.