Zápis pro vás sesmolil(a): Pirát a Myška |
Datum akce: 17.6.2011 - 19.06.2011 |
A jak to tam vypadalo? |
Závodnický víkend, tak lze nazvat uplynulou sobotu a neděli. Po hořické trati 300ZGH se proháněli motocykloví veteráni a naše skautky a skauti se pro změnu jeli prohánět do Potštejna na krajské kolo Svojsíkova závodu.
V pátek v 16:00 hod. naše malá výprava nasedla do vlaku a hurá na Potštejn. Závod se konal v překrásném údolí Divoké Orlice, v okolí hradu a na westernovém tábořišti Vochtánka. Po postavení našeho malého stanového městečka, proběhl průzkum okolí. Kluci se pokusili přehradit Divokou Orlici, asi chtěli děvčatům dopřát větší radost z koupání, protože ty nelenily šup do plavek a hrr do řeky. Krásným zpestřením pro všechny bylo večerní plavení koní. Sobota proběhla standardně jako na každých skautských závodech. Nástup, krátké seznámení s disciplínami a organizací, vylosování startovních čísel a pak už jen čekání na pomyslný startovní výstřel. Po první části moc velká radost nebyla. Kluci minuli jedno stanoviště a několikrát zakufrovali, časový limit sice dodrželi, ale bodovou ztrátu se jim ve zbylých dvou částech nepodařilo dohnat. Takže nakonec celkové pěkné šesté místo. A jak na tom byla děvčata? Lépe, nikde moc nebloudily, některé disciplíny sice jak říkaly nic moc, ale nakonec, bramborová medaile a krásné čtvrté místo. Jak závod prožívaly Kačenky. Hned na začátku jsme byly poslány špatným směrem, jelikož jsme však na mostě potkaly živou duši, co měla závod na starosti, byly jsme vyvedeny z omylu a vydaly se na druhou stranu. Na trati jsme prokázaly znalost zvířat, dopravních situací, první pomoci či znalost CHKO a národních parků v ČR. S občas nejistým krokem jsme se podle mapy prodíraly lesním porostem, městem i polními cestami od stanoviště ke stanovišti. I přes pocity občasného ztracení (které vlastně vůbec neměly být, jelikož jsme kupodivu vždy trefily správně) jsme se celou cestu ubíraly s úsměvem, jelikož už jen postoupit na kraj z prvního místa byl pro nás úspěch a také proto, že pro polovinu z nás to byly poslední závody! Jak jsme ale postupem cesty zjišťovaly, byly okresní závody mnohem lepší. Nejen kvůli výsledkům jaké jsme měly, ale v LB nám každé stanoviště dalo něco do života, na každou chybu nám dali zpětnou vazbu, však tady pouze zřídka. I obsah stanovišť byl „slabšího rázu“. Byla vidět snaha rozhodčích, ale okresní závody se nám prostě líbily mnohem víc! Po doběhnutí jsme měly smíšené pocity. Hodinu na to jsme již opět stály na startu. „Ty jó, co to vlastně je ta naučná stezka?“. Nikdo z nás přesně nevěděl, ale smůla byla i v tom, že i po vysvětlení jsme na trase nevěděly co dělat. Něco jsme si domyslely, zbytek nám dovysvětlila hlídka, kterou jsme potkaly na Potštejně. Jelikož nás však tlačil čas, tak už jsme nestihly všechno co jsme chtěly. Holt kačenkovská inteligence se opět projevila ve své plné síle :-). Na večerních branách jsme si na 50m posílaly zprávu morseovkou, psaly názvy písniček podle určených slov a řešily různé hlavolamy. Napjaty, jak to bude dál jsme čekaly.. a čekaly.. a čekaly.. a zbytečně, jelikož noční brány se neuskutečnily. Máme-li hodnotit naše vystoupení v tak náročném závodě. Ostudu jsme Jitřence rozhodně neudělali, naopak, zkrátka úspěch. |