Zápis pro vás sesmolil(a): Redakce Jitřenky |
Datum akce: 07.05.2011 |
A jak to tam vypadalo? |
To že se letos píše rok 2011 asi každý ví, na tom není nic divného. Pro nás skauty je, ale něčím významnější. V letošním roce probíhá Svojsíkův závod a to znamená, že družiny skautek a skautů mezi sebou soutěží v různých dovednostech.
Okresní kolo závodu probíhalo právě tuto sobotu v Lázních Bělohrad. Sešlo se zde 19. hlídek, 11 chlapeckých a 8 dívčích. Náš oddíl reprezentovaly tři hlídky. Kačenky společně se Stonožkami, Jestřábi a Káňata. Vlastní závod dle sdělení rádců, nebyl vůbec jednoduchý. "Většinu jsme zkazili a těžko postoupíme". Když se děvčata dozvěděla, že v jejich kategorii postupují do dalšího kola jen dvě první hlídky, bylo "vymalováno." "Jdeme domů pěšky. Zdravověda nic moc, orientace na půl, historie docela ušla. Modul brány se povedl, ale asi to nebude stačit." Jestřábi byli optimističtější první pomoc výborná a pak už to šlo dle jejich vyprávění i s nimi trochu z kopce. Povedla se jim týmová spolupráce, ale na orientaci to jako Kačenky napůl zvorali. "Nebudeme první, ale když jdou do dalšího kola v naší kategorii první tři tak snad nějaká šance na postup bude." Největší radost měla Káňata. „Piráte stan jsme postavili za 7:40 min." Do včerejšího dne se nikdy nevešli do limitu 10 min. Na ostatních disciplínách se nám moc nevedlo, první pomoc špatná, ale celkový dojem ze závodu máme dobrý. Snad nebudeme poslední. A nebyli. Skončili na pěkném 9. místě. A co zbylé dvě hlídky? Skautky, hurá, hurá, hurá. První místo a postup do krajského kola. Jestřábi, třikrát hurá postup do krajského kola, z prvního místa !!!! A takhle viděla závod Myška rádkyně hlídky skautek. Deset.. devět.. osm.. sedm.. šest.. pět.. čtyři.. tři .. dva.. jedna.. TÉÉĎ! Po bouřlivém odstartování zas tak bouřlivý start nenastal. Ladným krokem jako laňky (spíše bych měla napsat jako kačenky, stonožky, či medvíďata, však uznejte, že kačenky se kolébají ze strany na stranu, stonožky dupou a u medvíďat to vypadá, že si každou chvíli nabijí čumec, takže to by neznělo tak „majestátně“) jsme se vydaly do závodu. Letos jsme poprvé nazávodily s časem a tak byl závod přeci jen v poklidnějším duchu a v menším stresu. Na první stanoviště jsme si 21 minut počkaly, mezitím si zopakovaly podstatné věci a pak už to nejdůležitější! Zahlásili jsme se, Miki nám řekl pár slov- „Máte deset minut. Stala se autonehoda. Teď!“ a my začali plnit. Tři běželi k autu, dvě ke zraněnému u stromu, jedna volala záchranku. Na dalším stanovišti jsme v osobním rekordu postavili stan, dále u třech bratrů vyplnili test k historii a současnosti skautingu, odhlásili se a běželi přes hory a doly(Bažantnici) na Orientaci v terénu. Zorientovat mapu podle terénu, poznat azimuty a naleznout správné číslo. Na stanovišti Pozorování, všímavost a usuzování nás nejvíce překvapil hřeben na stromě a lego panáček, kterého jsme měly za plíseň či list. Tesco zvýrazňovač jsme nejdříve měly za držátko od hůlky na lyžování, potom za kryt na brýle… Myslím že jsme nebyly jediná hlídka, kterou zaujala disciplína Týmové řešení problémů s přenášením vody na špalcích. Odtud jsme, opět ladným krokem jako laňky, vyrazily do cíle. Po cestě jsme zhodnotily závod, prodiskutovaly co se nám povedlo či nepovedlo a hlavně si ho užily! Potom, když jsme uviděli všechny okolo, jak jsou se svým výsledkem spokojení nám zůstala jen malá dušička. Jít na nástup, nebo radši vůbec ne? Nakonec jsme šly s davem a udělaly dobře! Se svým výsledkem jsme po vyhlášení byly více než spokojeny! U něčeho musíme vychytat malé mušky, u něčeho větší mouchy, ale do Potštejna času dost! Závod se nám všem líbil! Každá si našla disciplínu, která se jí líbila nejvíce. Rozhodčí na každém stanovišti měli všechno do posledního puntíku připravené i domyšlené, udělali na nás dobrý dojem, tak doufejme že i my na ně. Jak se na slušné a vychované lidi patří bych chtěla za všechny skautky poděkovat Ivetce, Áťe, Pírovi, Číče a všem ostatním kteří nám pomohli s přípravou na závody, nebo nám drželi palce! |
#1 | Topinka | 2011-05-07 22:17:43 |